Jak jsem včera slíbil, tak plním. Dnes se dozvíte, jak dopadlo utkání: Neo vs. Matrix, David proti Goliášovi, Mr. Tříska proti Trhačovi, prostě duel dvou odlišných pohledů na populární psychologii. V levém rohu ringu stojí Zbyněk Vybíral, jeho trenér Ian Parker mu udílá pár posledních rad. V pravém rohu stojí menší zástup. Rozeznávám psychologa Petra Šmolku, profesora psychologie Jaroslava Šturmu a další a další, dál už snad ani nedohlédnu……. Let the fight begin.

Je Vám jasné, že bych neměl o čem dál psát, kdyby se tři nejvíce lynčovaní autoři nerozhodli vrátit úder, zřejmě nečetli biblické „On po tobě kamenem, ty po něm chlebem“ a Zbyněk Vybíral musel být jistě velmi hladový, při psané své filipiky.

5. března následovaly články od Jaroslava Šturmy (ten byl jmenován v souvislosti s terapií pevného objetí, kterou Vybíral velmi kritizoval), Daniely Kramulové (šéfredaktorky tolika upadajícího časopisu Psychologie dnes, který vyšel z lůna katedry psychologie UK) a samozřejmě Petra Šmolky (souvislosti Vám budou jasnější, když si pročtete originální článek).

V článku Jaroslava Šturmy je čitelné rozhořčení, kterého se ho dotklo zřejmě na nejcitlivějších místech. Uvádí rozdíl mezi terapií pevným obětím a Holding therapy, která se podle autora v mnohém liší. Šturmovi nelze odepřít jednu věc. Jen úzká linka odděluje ověřené psychoterapeutické terapie (pokud to lze takto vůbec říci) a rádoby terapie. Samotná psychoterapie se ve své podstatě pohybuje na hranici vědního oboru a umění. Otázkou zůstává, jaké stanovisko Zbyněk Vybíral k této skutečnosti zaujímá. (Vycházím z článku: Jako rána palicí do hlavy)