Davové šílenství, hektické chování, shánění dárků na poslední chvíli, předvánoční stres, přeplněno je všude – taková je skromná charakteristika Vánoc v dnešní době.

Ale lidem uniká ta nejpodstatnější věc – Vánoce by měly být hlavně svátkem klidu. Jenže se čím dál častěji potýkáme s opravdovým šílenstvím. Vánoce jsou najednou tatam. Všichni přemýšlejí nad tím, co druhému koupí, jestli to koupit vůbec stihnou, jestli na dárky vůbec budou mít peníze, a takto bych mohl pokračovat až do nekonečna. Vnímání svátků klidu se poněkud změnilo – dnes se z nich stala materialistická věc, na níž nejvíce produkují nesmyslné e-shopy s nesmyslnými dárky, prodavači jmelí a vánočních stromečků, které poctivě ukradli (uřízli) v místním lese.

Však se zamysleme na doby, kdy nám bylo 5. Těšili jsme se na nespočet dárků, které nám Ježíšek přinese. Následná radost z dárků potěšila nejen nás, ale samozřejmě i rodiče. Ta harmonie Vánoc byla cítit všude. Peklo se cukroví, dnes si ho dojdete koupit do Lidlu, dodržovaly se tradice – kdo je dnes dodržuje? Myslím, že moc lidí ne.

V neposlední řadě musím zmínit amerikanismus. To je snad ta nejhorší věc, co nás v dějinách potkala. Projdete se po náměstí a před každým obchodem vidíte minimálně jednu napodobeninu Santa Clause. Kdo to kdy viděl, aby se v Česku za nejznámější symbol Vánoc považoval Santa Claus, pocházející z Ameriky. Konzumnost českého obyvatelstva už pomalu dochází k hranici, kdy se na naší – české – vánoční tabuli bude objevovat ve stále častější míře nadívaný krocan.