Je to samozřejmost pro každého lékaře a každého, kdo pracuje v oblasti bezpečnosti: jakmile se vyskytne problém, jakýkoli, jeden z prvních kroků směřuje k jeho izolaci – tak, aby se nemohl dále šířit a dále ovlivňovat své okolí. Takto jsou samozřejmě navrženy i veškeré bezpečností mechanismy v jakémkoli oboru a kdekoli na světě. S výjimkou finančnictví.
Jistě všichni slyšeli o tzv. americké hypoteční krizi, která vypukla v těchto týdnech. O co šlo: úrok za hypotéku se odvíjí od kvality žadatele, od jeho bonity. Nejbonitnější zákazníci dostanou nejlepší podmínky: jsou pro půjčovatele skoro bezrizikoví, ale zisk je na nich malý. Tak to jde dolů, až na konci jsou klienti s nejhorší bonitou, kterým hypo-banka napálí i několikanásobně vyšší úrok. Pokud vše vyjde dobře, banka má extrémní zisky; pokud ne, na půjčce tratí, protože ji není schopna vymoci zpět. V USA šly půjčovatelé do rizik stále ochotněji a půjčovali stále rizikovějším klientům, a dokud ceny nemovitostí stoupaly, bylo vše v pořádku (dlužník ručí bance onou nemovitostí). Jakmile začaly klesat, problém s příliš rizikovými hypotékami se obnažil – hypoteční ústavy náhle neměly dostatečné krytí, jejich půjčovatelé je odmítli financovat, a odstartovala se vlna bankrotů, která dosud postihla asi sto amerických hypotečních ústavů.
