Prasečí chřipka, nebo také mexická chřipka, nová chřipka či chřipka A/H1N1, napadající lidi se objevila v Mexiku v březnu roku 2009. Jedná se o respirační onemocnění způsobené chřipkovým virem kmene A/H1N1. Virus obsahuje geny lidské, ptačí a prasečí chřipky. První případy nemoci byly hlášeny 18. března 2009.

Podle dostupných informací ze dne 11.6.2009 zemřelo na tento vir 144 lidí v osmdesáti zemích světa. Na tomto základě jednal krizový výbor Světové zdravotnické organizace WHO v Ženevě a vyhlásil 6. nejvyšší stupeň ohrožení – světovou pandemii a vydal doporučení, aby se členské státy WHO, kterých je téměř 200, zásobili očkovací látkou. V Česku se tou dobou potvrdily čtyři případy, žádný z nakažených neměl závažný průběh nemoci.

Francouzské ministerstvo zdravotnictví si podle doporučení WHO objednalo 94 milionů dávek pro svých 64 milionů obyvatel. Stálo to 869 milionů EUR. Počítalo se s tím, že každý člověk bude potřebovat pro ochranu dvě dávky. Německo objednalo očkovací látky proti epidemii, která tam nakonec nevypukla za 700 milionů EUR. Belgie, která je s 10, 7 milionu obyvatel srovnatelná s Českem, nakoupila 12, 6 milionu vakcín. To vše při méně úmrtích než je ročně z důvodu udušení při zaskočení jídla v krku při obědě.

Česká vláda objednala v srpnu milion dávek vakcíny za 220 milionů korun. Stále ještě někdo z vás pochybuje o podvodném medializování prasečí chřipky a jejího průběhu? Nebo o zkorumpovanosti WHO, díky které farmaceutické firmy vydělali miliardy EUR? A co politici, kteří vytvořili tyto objednávky za miliony EUR? Myslíte si, že to dělali pro zdraví občanů? Kdyby ano, zachovali by se stejně jako polská ministryně zdravotnictví, která si nechala zpracovat studii na tyto vakcíny a na jejím základě vystoupila v parlamentu, kde oznámila své závěry. Polsko neobjednalo ani jednu vakcínu proti prasečí chřipce.