Kdo četl knihu ví, že Harry Potter a Relikvie smrti se skládá ze dvou rovin. Akční, nebezpečné a plné smrtících kleteb. A druhé, komornější, kde se řeší osobní vztahy jak mezi živými, tak mrtvými. Pocity naděje jsou střídány depresí a beznadějí. A úspěch jde ruku v ruce s nezdarem. Obě tyto polohy jsou pro příběh stejně důležité a opovrhovat jednou či druhou zkrátka nelze. Znalec knižní předlohy tohle všechno věděl a počítal s tím. Zejména s faktem, že první film bude více reprezentovat druhou rovinu. Pro diváky knihou nepolíbené byl přichystán menší podraz v podobě traileru. Převážná část záběrů pocházela až z druhé části filmu. Akční momenty jsou hold pro trailer vhodnější a pro oko diváka poutavější. Ale takto zmatené publikum šlo do kina na akci a dočkalo se něčeho naprosto jiného.
Aby nedošlo k dalšímu omylu. Relikvie smrti z roku 2010 též obsahuje akci. Nejvíce se ji dočkáte cca v první půlhodince. Dál nás čeká rozebírání pocitů, vztahů, nejasných instrukcí a vodítek a mravenčí práce při hledání viteálů. Ale i tato klidnější část je velice dobře podána. Má výborně vykreslenou atmosféru a obsahuje i velmi temné momenty. Aby toho pochmurného nebylo příliš, objeví se několik opravdu vtipných okamžiků. Některé byste v knize jen marně hledali. Celkově David Yates a Steve Kloves odvedli poměrně dobrou práci. To co v knize funguje velmi dobře, ale na filmové plátno by se nehodilo, přetransformovali tak, že divák může být spokojen.






