Usazeniny se naleptávají na povrch kontaktních čoček, což kromě snižování pohodlí vede ke snižování propustnosti kyslíku. Vnímání pohodlí je individuální, ovšem zdravotní rizika přenášení jsou pro každého stejná.

U hydrogelových typů kontaktních čoček se přenos O2 děje přes vodu obsaženou v materiálu čoček. U silikon-hydrogelových typů dochází k prostoupení kyslíku přes mikrokanálky, které čočkou prochází. U obou typů materiálu se zanášením povrchu čočky snižuje propustnost, která vede k nedostatečnému okysličování rohovky. Rohovka se tím „dusí“ a začne si obstarávat kyslík jiným způsobem – dochází k rozšiřování cév vedoucích přes bělmo oka (proces tzv. neovasklarizace). Výsledkem pak jsou okem viditelné červené cévky, které působí velmi neesteticky. Proces neovaskularizace je bohužel nevratný!

Přenášení kontaktních čoček samozřejmě významně zvyšuje i riziko zánětu rohovky. Usazeniny se mohou po delší době stát toxickými – při reakcích s víceúčelovými roztoky i vlastním materiálem čoček pak mohou způsobit zánět, vředy na rohovce a nebo nošení kontaktních čoček natrvalo znemožnit vypěstováním alergické reakce.

Každý materiál kontaktních čoček má jiné vlastnosti ve vztahu k tvorbě usazenin. Doporučená doba nošení jednoho páru je výrobcem určována na základě materiálové životnosti a měření tvorby usazenin. Je proto nutné předepsanou dobu výměny kontaktních čoček respektovat. Přijmutí doporučení známého, který čočky přenáší a žádné komplikace (zatím!) nemá, je hazardem.