Dovedete si představit psaní bez smajlíků? Já ne, proč? Jsme na ně v 95% zvyklí, čekáme jak druhý bude reagovat a součástí reakce bude i smajlík odpovídající jeho současnému stavu. Jak tváře tak nálady a tak dále. Zkuste jednou psát bez nich, jen tak hole bez jediného smajlíka. Jak Vám je? A jak reaguje druhá strana??
Mě upřímně bylo nějak zvláštně, jako bych potlačovala své emoce při slovech, které píšu, a okrádala o ně druhého člověka. Ten druhý se divil, ptal se co mi je jestli jsem naštvaná nebo tak. Zdá se, že pokud je člověk u druhého na smajlíky zvyklí a něco se děje, jeden je přestane používat a druhému se naskytne možnost zjistit, že se s druhám něco děje. Nebo si z Vás dělá jen srandu?
