Ďumbier. Mohutný žulový skalnatý vrchol, který je nejvyšším vrcholem celých Nízkých Tater a nejvyšším vrcholem Vnitřních Západních Karpat. Leží v hlavním hřebeni Nízkých Tater mezi vrcholy Chopok a Králička ve východní části Ďumbierských Nízkých Tater. Nízké Tatry jsou největším (co do plochy) pohořím celých Západních Karpat.
Skalnatý masív Ďumbieru, jehož pojmenování je odvozováno od zázvoru - rostlinky využívané v lidovém léčitelství a jenž tady byl sbírán, je dobře viditelný i z okolních pohoří jako jsou Chočské vrchy, Západní Tatry, Vysoké Tatry či Slovenské rudohoří. Asi nejvíce upoutá jeho ledovcový kotel při pohledu od severu. Ten však nese nejen stopy po činnosti ledovce za posledních dob ledových, ale také po intenzivní těžbě železných rud a zlata. Odborná literatura uvádí, že se v Nízkých Tatrách za posledního zalednění nacházelo celkem 16 ledovců, z nichž nejdelší dosahoval úctyhodné délky okolo 6 km.
Na vrcholu Ďumbieru byla zbudována mohutná betonová pyramida a kovový kříž. "Pravděpodobně" proto, aby mohl za bouřek přitahovat blesky a ohrožovat tak případné turisty. Z vrcholu se otevírají fantastické pohledy na okolí, což nakonec dokazuje i příslušná panoramatická fotografie v obrazové příloze na straně 68 v turistickém průvodci Nízké Tatry našeho vydavatelství. Přehlédneme nejen Západní Tatry a Vysoké Tatry na severu, ale také podstatnou část Nízkých Tater a Slovenského rudohoří na jihu.
Ďumbier je součástí stejnojmenné přírodní rezervace s rozlohou 2 043, 8 ha), která tady byla vyhlášena v roce 1973. Předmětem ochrany není jen výjimečný ledovcem tvarovaný reliéf a vysokohorský kras na vápencích vyskytujících se v jinak žulovém masívu na jeho jihovýchodním svahu, se kterým souvisí kras v hřebeni Veľký Gápeľ s Jeskyní Mŕtvých netopierov, ale také bohatá fauna a flóra s výskytem četných chráněných či kriticky ohrožených druhů.
