Málokterý kraj se může pochlubit tak rozsáhlým přírodním, kulturním a historickým bohatstvím jako právě jižní Čechy. Není proto náhodou, že fotografie zdejších památek zdobí alba evropských, asijských i zaoceánských turistů. Okázalou bohatost výzdoby interiérů a nápaditost renesančních architektů můžeme obdivovat na nejznámějších zámcích v Českém Krumlově, Jindřichově Hradci či novogotické Hluboké nad Vltavou.

Na místě osídleném už v době bronzové založili hrad v první polovině 13. století Vítkovci a učinili z něj sídlo rodové větve nazývající se páni z Krumlova. Roku 1302 po vymření této větve převzali Krumlov příbuzní Rožmberkové a učinili z něj své hlavní sídlo a centrum svého jihočeského dominia. Hrad nechali přestavět a rozšířili jej ještě o Horní hrad a předhradí. Vilém z Rožmberka začal s přestavbou hradu na renesanční zámek, v níž pokračoval i Petr Vok, poslední svého rodu. Tuto přestavbu vedl Ital Baldassare Maggi z Arogna působící jako dvorní stavitel Rožmberků. Tehdy vznikly i vzácné exteriérové nástěnné malby zdobící fasády Dolního a přední nádvoří Horního hradu. Rožmberské období největšího rozkvětu Krumlova skončilo za posledního Rožmberka Petra Voka, který byl nucen prodat zadlužené panství císaři Rudolfu II.

Také pobělohorští majitelé Eggenberkové nechali zámek upravit, tentokrát pod vedením Giaccoma de Maggi. V jejich době bylo postaveno první dřevěné zámecké divadlo, založena zahrada s letohrádkem Bellarie a krytá chodba spojující zámek se zahradou.

V budování a výzdobě areálu předními umělci pokračovali i jeho poslední majitelé, Schwarzenbergové. Ti nechali postavit i nové zděné divadlo, které spojil se zámkem třípodlažní Plášťový most. Unikátní barokní divadlo s dochovanými malovanými dekoracemi je jednou z pozoruhodností zámku. Barokními přestavbami a dostavbami dovedli Schwarzenbergové ke konci vývoj tohoto druhého největšího zámeckého komplexu u nás (po Pražském hradu). Rozsáhlý areál má 300 pokojů, vyniká ovšem i kvalitou výzdoby.