nemocnice opravdu léčí, věřte mi, mám to vyzkoušené. „je vám špatně?” zeptají se slušně „a máte zaplacený třiceti korunový poplatek?” dodají, aby ten svět nebyl tak obyčejnej.
máte zaplaceno? aneb nemocnice opravdu uzdravuje
má žena po operaci zmožená, a proto doprovodím zlatou ubolavěnou ženušku na kontrolu. a když některé ty špitály uzdravují málem na potkání, tak zas některé návštěvy u vašeho lékaře vás položí, aniž byste si zaplatili.
sedíme si svorně, čekáme na ten doktorský úřad a jen se slyším, jak ze mne tečou slova: „nějak se ten svět najednou rychle naklání, nevím, jestli bych neměl využít tuto návštěvu u lékaře.“
tlak to nebyl, a tak mě vezou o patro níž k neurologovi a chuděrka má drahá už jen kouká, jak to všechno frčí. a protože tento stav je nejblíž hezké opici, cítím se v něm i docela příjemně, jen kdyby tolik neplaval...
měly naléhavější případ, a tak už sedím s lístečkem a přes mou opici zadara pozoruju cvrkot. koukám, jak minoritní občan chánovského typu ve slušných teplákách a opravdu náležitě domestikovanej opouští sedák v čekárně a tento je vzápětí „mou“ milou sestřičkou dezinfikován. a nezapomněla ani kliku. minoritní občan chánovského typu úplně asi nebyl, protože jinak by asi náležitým křikem ocenil tuto starostlivost. tento pán s culíkem v teplácích jen nahlas podotknul: „asi prasečí chřipka“ a nedal se vyvést z míry. mezitím na chodbě u neurologa jsme čím dál hlasitěji komentovali hnědokošilaté úkony přičinlivé sestřičky ze železniční polikliniky plzeň. výstup mohl být ukončen se zprávou v rukách teplákového pána s culíkem, ve které četl nahlas, a to už se smála celá čekárna - že se má dostavit na psychiatrii místo požadovaných lázní....
Zdroj: Slavekmiloslav.txt.cz