TEST: Po lednovém testu Citroënu Grand C4 Picasso před naší redakcí zaparkoval jeho kratší sourozenec. Byl jsem na něj hodně zvědavý, zvláště po tolika negativních reakcích na robotizovanou převodovku. Opravdu je tak špatná, nebo ji všichni na začátku zbytečně odsuzovali? Na to jsem se snažil přijít ve verzi C4 Exclusive s dvoulitrovým HDI pod kapotou.
Popisovat znovu a znovu design C4 Picassa nemá teď už příliš cenu. Všichni ho znají, všichni vědí, že se velmi povedl. Nejvýraznější prvek – protáhlé čelní sklo, které končí až za hlavou řidiče, je společné pro obě verze. Krátká C4 se z předního pohledu od Grandu neliší. Z boku rozeznáte chybějící protažený zavazadlový prostor, který Grandu dává na délce o 120 milimetrů víc. Kromě toho je také linka u krátké verze pod sklem druhých dvéří mírně prohnutá, aby korespondovala se svažující se střechou. Tento prvek působí velice sexy.
Na zakulacenou záď „kraťasu“ se samozřejmě nevešly vysoké sloupcovité svítilny, jako u Grandu. Nahradily je klasičtější oválky, které více připomínají předchůdce současného Picassa stavěného ještě na bázi modelu Xsara. Jinak jsou ale všechny tabulkové paramtery shodné – záhadou zůstala výška, protože Grand je o 10 milimetrů nižší, než krátké Picasso. Tento fakt se ale nikde ani projevit nemůže.
Pro více detailů čtěte test:Citroën Grand C4 Picasso: s rodinou první třídouLuxus tentokráte jen pro pětTaké v interiéru se nic nezměnilo. Tím spíš, že jsem testoval i shodnou výbavovou verzi Exclusive, která se v tabulce chlubí nejvyšší cenou. Ta zahrnuje spoustu elektronických vymožeností a lahůdku v podobě Alcantarou potažených křesel. Ano, jsou krásná, ale má výtka od minula přetrvává – až příliš nefrancouzsky tuhá. Jejich boční vedení není také nejlepší.Na zadních sedadlech je místa dostatek. V krátké verzi chybí ale třetí řada. Velká rodina tak sáhne spíše po Grandu. Picasso bylo ale na rozdíl od předchozího vybaveno střešním oknem. To v součinnosti s už zmiňovaným a nekonečně vychvalovaným vysokým čelním sklem pouštělo do interiéru neuvěřitelné množství světla. Jízda s C4, která přináší silné propojení cestujících s okolím, je nezapomenutelným zážitkem.Krátkému Picassu ubylo logicky něco ze zavazadlového prostoru. Nyní se dozadu vejde 500 litrů, po sklopení zadních sedadel do roviny s podlahou zavazadelníku to je 1734. Hodnoty Grandu jsou pro srovnání 893/1951 litrů. Chválím osvětlení, které se dá proměnit v praktickou baterku nebo možnost snížení nakládací hrany díky pneumatickému podvozku. Krátké Picasso kompenzuje chybějící litry také příjemným dárkem v podobě praktické skládací tašky na kolečkách.Tak se předveď, robote!Usedám za volant s pevným středem v napjatém očekávání, co předvede robotizovaná převodovka. Zběžný pohled na volič stupňů prozrazuje odlišnosti. Zatímco plně automatická převodovka v Grandu měla k dispozici režimy P R N D M, nyní si mohu vybírat z R N A M. Rozdíl je tedy v tom, že při stání a startování se musí navolit neutrál. Navíc je třeba sešlápnout brzdu, aby vás elektronika vůbec nechala motor rozběhnout. Volba A je tu pro automatické řazení a M umožňuje řadit pákami + - umístěnými přímo pod volantem.Jenže, co si dobře vzpomínám, umožňoval automat to samé. Ve volbě M šlo volit manuálně i v Grandu, nechápu tedy, na co vyvíjel Citroën dvě v podstatě shodné převodovky, přičemž tu robotickou charakterizuje hlavně složitější startování? Nedělejme ale ukvapené závěry. Raději tedy poslušně sešlápnu brzdu, ať se můžu pustit do podrobnějšího testování.Naftový dvoulitr HDI jsem chválil už v Grandu. Zapomeňte na traktorový chod Volkswagenů a příbuzných Škodovek. Tohle je ušlechtilý Francouz, který si vás vyklepat nedovolí. Při volnoběhu jej charakterizuje tichý chod, za který by se nemusel stydět leckterý benzínový agregát. Ve vyšších rychlostech už samozřejmě víte, že pod kapotou tluče naftové srdce, ale díky kvalitnímu odhlučnění vám to nikterak nebude vadit.
