Mediálně známý neurochirurg prof. Vladimír Beneš v pořadu ČRo »Jak to vidí...« 2.12.2010 m.j. nekompetentně hovořil o problematice elektromagnetických polí (EMP) a nepatřičně zlehčil evropskou směrnici, která se dotýká bezpečnosti provozu diagnostické metody magnetické rezonance.

Nové generace přístrojů magnetické rezonance (MRI) vykazují stále lepší zobrazovací schopnosti, což je ovšem dáno zesilováním magnetického pole z původních hodnot desetin Tesla až na 8 Tesla. Přístroje emitují jednak statické magnetické pole, jehož zdravotní účinky nejsou zcela ověřeny, a dále komutovaná gradovaná magnetická pole s pulzní modulací v řádu kHz. Zesilování mag. indukce s sebou nese zvýšené expozice EMP nejen pacientů vč. dětských, které jsou krátkodobé, ale zejména lékařského personálu, kde samozřejmě dochází k dlouhodobým expozicím, které se místně mění. Je paradoxem, že řada z lékařů nejen u nás, ale i v zahraničí, si možná rizika EMP z neznalosti vůbec nepřipouští a naopak si pochvaluje výhody detailnějšího zobrazení u silnějších zařízení. K nim patří zřejmě i prof. Beneš.

V dubnu 2004 Parlament a rada EU vydala směrnici 2004/40/ES o minimálních požadavcích na ochranu bezpečnosti a zdraví zaměstnanců před ohrožením fyzikálními činiteli (elektromagnetickými poli), která u magnetické rezonance doporučuje snižení expozice na max. 2 Tesla a kterou měly členské státy začlenit do své legislativy do r. 2008. V roce 2006 část lékařské veřejnosti a samozřejmě představitelé průmyslu sdělila komisi své obavy týkající se provádění uvedené směrnice. Podle nich by nejvyšší přípustné hodnoty stanovené uvedenou směrnicí nepřiměřeným způsobem omezily použití a rozvoj techniky zobrazování na principu magnetické rezonance (MRI), jež je dnes považována za nástroj nezbytný k diagnostice řady chorob, bez toho, že by se obecně uváděla možná rizika. V roce 2007 se proto lhůta pro aplikaci směrnice prodloužila do r.2012.

Poslední slovo bude mít ale zřejmě opět komise ICNIRP, která jinak pružně osvědčila svou »vstřícnost« potřebám průmyslové lobby již v případě přijetí a vědeckého požehnání zvýšeným limitům pro neionizující pole před desetiletím. V případě MRI ovšem dokonce naléhavě nabádá k vývoji »klidnějších« gradienčních cívek.