a jana sedí v kavárně s adresou a pokouší se vyznat v mapě tohoto města. táta spolužačky ji srdečně zval s tím, že se všichni večer sejdou. tak se na ni těšila, plánovala si to všechno, a teď neví, už si zdaleka není tak jista. návštěvy bez avíza nejsou vždy tím, kde by chtěla hrát hlavní roli. co když mají velikého psa, anebo nevychovanou kočku? a čokl mi bude koukat přímo do oka a ještě si mě olízne. co když je ta bytovka bez výtahu? její malé nožky ledasco zvládnou, ale doktor říkal, že... kašlu na to, nějak to dopadne. skočím na záda prvnímu chlapovi, co půjde po schodech. jako ta harpyje, slétnu na něj ze zábradlí. a chlápek si naloží do kalhot. v lepším případě. v horším ho to rovnou klepne. a palcové titulky zítřka: mrňavá holka z čech zabila nic netušícího důchodce, a ještě v teplácích.

nejdřív se jana vymluvila, že se ještě chce projít po městě... projít, hm. kdyby věděli. ale co, někdo má krátké nožky, jiný třeba dlouhý nos, anebo odstávající uši. jsme takové malé živoucí kreatury a můžem všichni do cirkusu. budeme mít saténové, lesklé cirkusové hadříky a pořádnou pusu klauna v černé a bílé. k tomu červený nos a lidi budou tleskat. jen aby mě viděli vůbec.

„vážení, tam co není skoro nic vidět, je naše liliputka (nejsem liliputka!) až z horního toku amazonky“. a budu metat kozelce. túdle! kašlu na vás. seženu si stejně mrňavého koně a i vidět na mne bude! koně. koně bych ráda, voní tak krásně a ani se moc klanět nemusím a prolezu si pod ním :-) a možná by poník byl lepší.

táta přijel v zánovní fordce. velikej kombík na stěhování koní. akorát že by leželi. táta vyběhl svižně a hned po mojich báglech a byl děsně milej. evidentně ho spolužačka připravila na překvapení se mnou. v autě jsem se cítila ještě menší. tak nemám ráda tyhle obrovitý auťáky. ale její táta byl fakt milej a vypadal dobře, a taky voněl. sakra! to byl chlap! no, kolik mu mohlo bejt? tak k padesáti. chodí krásně, rovně, voní a má ve skutečnosti ještě podmanivější a hlubší hlas než po telefonu. holka, holka. máš kluka doma a na slovači by si sbalila tátu od rodiny. fešného, prosím zaprotokolovat jako polehčující okolnost. a taky měl podmanivej hlas a voněl, vážená poroto. ale jo, petra má přeci ráda.