Devastující tlak stávající Rady Českého rozhlasu, který přiměl k odchodu dlouholetého technologického guru online médií v ČRo Miroslava Bobka do pražské ZOO, odchodu Jana Pokorného do Paříže a vedl odvolání generálního ředitele Václava Kasíka, stejně jako nekoncepční dramaturgie Rádia Česko a Radiožurnálu, personálně roztříštěná změnami Barbory Tachecí, spolu s předešlým vedením v čele s neschopným Richardem Medkem, politicky nominovaným ODS, si vybralo svou daň. Krutou daň. Selhání Rady ČRo je v tomto ohledu strategické a ukazuje, kam až může dojít politicky motivovaný diletantismus.
Český rozhlas zklamal očekávání. Maje Radou zakázaný rozvoj multimediálních projektů a veškeré aktivity, "odvádějící ho od primární role - poskytování zvukového obsahu", zůstal uvězněn v oné původní, dávno už překonané představě o primární roli zvukového zpravodajství. Ignoruje potřebu akcentovat multimédia a budovat komunitní sítě místních občanských žurnalistů (blogerů, dopisovatelů, fotoreportérů) v regionech. Ignoruje potřebu rozvíjet intenzivní a systematické zapojení uživatelů facebooku a twitteru do tvorby standardního programu. Preferuje pouhý konzum obsahu posluchači, namísto jejich moderovaného zapojení do vysílání.
