Na počátku mnoha pod­nika­tel­ských záměrů stojí obava: Bude o mou službu/produkt zájem? Kardinální otázka. Lidem by nejspíš stačilo velmi málo, kdyby jejich touhy a trau­mata nebyly neustále pok­oušeny a drážděny. Pracu­jete ve svých tex­tech s těmi správnými emo­cemi?

Když usedáme do zubařského křesla, máme pocit, že se nezadržitelně propadáme do stře­dověku. Na odchodu si umiňu­jeme svě­domi­tou péči o chrup. Jak dlouho nám vydrží? Tak týden dva – v závis­losti na prove­deném úkonu. Bolest (a vzpomínky na ni) rychle odezní a nas­toupí obvyklá pohodlnost.

Ještě jed­nou. Sedíme v zubařském křesle. Lékař s nebý­valou pečlivostí čistí kanálky. V tu chvíli bychom dali cokoli, aby to martýrium okamžitě skončilo. Byli bychom však schopni ste­jných obětí za čtrnáct dnů, kdy už po bolesti není ani památky? Pravděpodobně ne.

Závěr si už zře­jmě vyvodíte sami. Apel na bolest je zdro­jem okamžitých, impulzivních, pudových reakcí. Chci se bolesti zbavit ihned bez ohledu na cenu, jakou zaplatím. Za čtrnáct dnů však už možná budu inves­tice litovat.