Volný čas

Literární.cz - Nejen česká literatura online - Markéta Schneiderová: U nás na skládce

Anonym

09:42 | 23.5.2010
Anonym

Hodnocení

Fakt dobra kniha od Markety Schneiderove! Je to o outsiderech, kteri se nechteji a nebo nemohou zaclenit do dnesni konzumni spolecnosti.

Literární.cz - Nejen česká literatura online - Markéta Schneiderová: U nás na skládce
Literární.cz - Nejen česká literatura online - Markéta Schneiderová: U nás na…

Debutem nově založené sekce debut se stává prvotina Markéty Schneiderové s názvem U nás na skládce. Dle slov autorky jde o příběh outsiderů a lidí, kteří se nechtějí a nemohou zařadit do konzumní společnosti, protože se řídí vlastní hlavou a neberou život na lehkou váhu. Uvádíme krátkou ukázku.

Seděli u stolu a radili se, co se mnou. Tomáš trval na tom, že mě odveze k doktorovi, Emil soudil, že bysme měli počkat do rána, protože ty dvě piva, co si Tomáš dal, by ho mohly stát papíry, a máma je oba uklidňovala, že to nic není, že když dokážu hejbat prstama, bude noha jenom zhmožděná a nemá smysl zbytečně panikařit. Máma na to možná na první pohled nevypadá, ale v jádru je to dost surová ženská. Fňukání na ni nikdy neplatilo, dávala mi vždycky za příklad indiánský děti, který cvičně dostávaly vejprask, aby si zvykaly na bolest a naučily se sebeovládání. Něco na tom zřejmě bude a v životě se takovej trénink určitě vyplatí, ale když člověka něco fakt bolí, potřeboval by občas bez keců pofoukat bebíčko. Jenomže máma je takhle tvrdá i k sobě. Nezažila jsem, že by okolo nějakýho svýho úrazu nebo nemoci dělala povyk. Když ji něco bolí, zaleze si jako zvířátko do kouta, tiše trpí a čeká, až to samo přejde. Co já vím, tak nikdy nebyla u doktora. Naštěstí má tuhej kořínek a zdravý zuby, což bude asi tím, že nejí a tím pádem je nemá opotřebovaný. Bůh ví, jestli bych její výchovu vůbec přežila, kdyby s náma Emil nebydlel. Jednou, když mi bylo tak šest nebo sedm, mě rozbolelo břicho. Tak mě to zaskočilo, že jsem se zapomněla a šla si k mámě postěžovat. Zachovala se jako vždycky. Suše se vyptala, jestli mám průjem, sáhla mi na čelo a potom rozhodla, že to budou zaražený větry. Břicho bolelo dál a začínalo to bejt už trochu ukrutný, tak jsem se odvážila za ní přijít znova. Klečela zrovna u záhonu a vidličkou plela jahody. Ani se neohlídla, jen se mile usmála a poradila mi, abych si prdla. „Tak si prdni, zlato, “ řekla doslova. „To ti uleví.“ Emil mě naštěstí našel, jak se bolestí kroutím pod jabloní, naložil mě do dodávky a odvezl na chirurgii, kde mi vyoperovali slepák.

Zdroj: Literarni.cz

Nepřehlédněte

Misia, ktorá netrvala ani dve minúty

Misia, ktorá netrvala ani dve minúty

28.1. | 10:10 Veda.sme.sk

Chceli pozorovať Halleyho kométu. Misia raketoplánu…

Nové knihy - Společenská odpovědnost firem - etické…

Nové knihy - Společenská odpovědnost firem - etické podnikání a sociální odpovědnost v praxi

13.1. | 19:42 Enviweb.cz

Letošním rokem vyšla nová kniha, která se podrobně věnuje…

Bílou stopou Prostějovska

Bílou stopou Prostějovska

11.1. | 20:47 Vemeste.cz

sdsddsadasda asdasdasd dasd a sdasdsdd ada sdd adad a

Vzývať bohov je nebezpečné

Vzývať bohov je nebezpečné

10.1. | 18:42 Eurobooks.sk

Niekedy stačí len nahlas vyriecť to, po čom človek túži a…


Komentáře

  • Tento článek ještě nikdo neokomentoval. Buď první!
  • Anonym

Oblíbenost