Prašnost je znečištění ovzduší hmotnými částicemi, které vznikají při mletí, drcení, dobývání, vrtání a opracovávání nejrůznějších materiálů. Míra škodlivých účinků prachu na člověka je velmi rozsáhlá a jejich hodnocení závisí na mnoha faktorech: na původu, koncentraci v ovzduší, na vlastnostech a velikosti prachu, na délce a podmínkách působení i na individuálním vnímáním člověka.

Charakteristika prachuHmotné částice rozptýlené ve vzduchu nazýváme aerosoly, které podle skupenství dělíme na kapalné a tuhé. Tuhé aerosoly se dále člení na prach; kouř, který vniká při spalování organických látek a dým, který vzniká oxidací anorganických látek. Prach je polydisperzní tuhý aerosol, které vniká činností člověka při mechanickém zpracovávání pevných materiálů (vrtání, broušení, řezání apod.), při rozmělňovacích procesech (drcení, mletí) i rozptýlením částic neupraveného povrchu. Kapalný aerosol nebo-li mlha vniká kondenzací (zkapalněním) vodní páry.Aerosoly jsou charakterizovány velikostí částic, koncentrací a fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmi částic.

Působení prachu na člověka a dýchací cesty a typy prachůDle působení na lidský organismus můžeme prach rozdělit na toxický a netoxický. Jednotlivé typy prachu rozdělíme na skupiny dle původu, od toho se pak odvíjí účinky na lidský organismus. Toxický prach posuzujeme spolu s plyny a párami s toxickým účinkem. Netoxické prachy dělíme na:

Prachy s možným fibrogenním účinkem jsou prachy s pravděpodobným výskytem fibrogenní složky – např. slída, saze, talek, svářečské dýmy, bentonit. V případě výskytu fibrogenní složky jsou považovány za prachy s fibrogenním účinkem.