Prach je jednou z nejrozšířenějších škodlivin, která ohrožuje zdraví člověka jak v normálním životě, tak i při pracovní činnosti.
Prašnost na pracovišti II
Stanovení prašnosti na pracovištiPři většině pracovních činností člověka dochází k uvolňování prachu do ovzduší, proto je důležité koncentraci prachu v pracovním ovzduší sledovat, hodnotit a zajistit taková opatření, aby nedošlo k poškození zdraví.
Míra znečištění ovzduší prachem (koncentrace aerosolu) se vyjadřuje metodou hmotnostní nebo početní v objemové jednotce vzduchu. Ke stanovení prašnosti se využívá převážně metoda gravimetrická a hmotnostní koncentrace prachu, která je vyjádřena v v mg.m-3. U vláknitých prachů se k stanovení prašnosti využívá početní metoda – tzn. počet vláken na jednotku objemu (vl.cm-3)
Vystavení prachu se hodnotí na základě porovnání zjištěných koncentrací s limitními koncentracemi. V pracovním prostředí je to časově vážená průměrná koncentrace za pracovní směnu a přípustný expoziční limit (PEL).
Pracovní ovzduší a legislativaZákladní normou je ČSN EN 481 Ovzduší na pracovišti, která vymezuje konvence pro odběr vzorků velikostních frakcí používaných pro hodnocení účinků polétavého vdechovaného prachu na pracovišti. V praxi se tyto konvence používají pro specifikaci přístrojů pro odběr polétavého prachu k měření koncentrace odpovídající definovaným frakcím.
Zdroj: Pevi.cz