"Umět se radovat ze všeho. Nečekat, že v budoucnu přijde něco, co bude to pravé, protože je možné, že to pravé přichází právě teď." Ota Pavel - Článek o radostech a strastech života spisovatele a novináře Oty Pavla.

Narodil se v červenci roku 1930. Ještě se nejmenoval Ota Pavel, jeho původní jméno bylo Otto Popper. Ano, tušíte správně - jméno je to židovské. Otův otec Leo byl Žid. Dobrodruh milující vlast, přírodu a rybaření - tak by se dal Leo Popper charakterizovat. Hermína, matka Oty, je tak trochu záhadou, příliš se toho o ní neví, snad jen že byla dobrou kuchařkou, což čtyři chlapi jistě ocenili. Ota měl dva starší bratry - Huga a Jiřího.Nelehká doba války

Všichni víme, že v 30. letech se k moci dostává Adolf Hitler se svou nenávistí k židovské rase a nejen k ní. Rodina se v roce 1939 stěhuje z Prahy do Buštěhradu (u Kladna), a to jak z důvodů rasových, tak z důvodů existenčních. Zde se vytváří Pavlův kladný vztah k přírodě, rybaření, sportu a vlasti. Velkou zásluhu má na tom jeho otec. Ten je propuštěn ze zaměstnání, z pozice obchodního cestujícího, ve kterém byl velmi úspěšný. V roce 1943 odcházejí Otovi bratři do Terezína, podle jistých kritérií byli totiž míšenci prvního stupně. V terezínském táboře se jejich osudy rozcházejí, Hugo odchází na práce do Říše. I tatínek Oty je nucen koncem roku 1944 odejít do transportu. Ota byl od pobytu v koncentračním táboře ušetřen, jednak pro svůj nízký věk, a jednak pro skutečnost, že byl takzvaným míšencem druhého stupně. Ale ani tak pro něj válečná léta asi jako pro nikoho nebyla jednoduchá. Nepříjemné zážitky se mu vryly do paměti. Byl v bezprostřední blízkosti lidického masakru. Zhruba ve čtrnácti letech nastoupil na práce v dolech. Naštěstí otec i Otovi bratři těžké roky přežili a vrátili se domů. A život šel dál.Místo obchodníka rozhlasovým redaktorem

Ota si přál dohnat své ztracené vzdělání. Za podpory otce měl možnost vystudovat, v letech 1946-1948, obchodní školu. Leo by rád měl ze syna dobrého obchodníka a také se o to snažil, ale Ota nechtěl jít cestou svého otce a rok po absolvování školy nastoupil na radu přítele Arnošta Lustiga do Československého rozhlasu. Začínal ve zpravodajství, brzy poté se přemístil do sportovní redakce. V rozhlase působil 7 let s dvouletou přestávkou, kdy vykonával povinnou vojenskou službu. A právě v době pobytu na vojenském výcviku se v jeho hlavě zrodila myšlenka stát se spisovatelem. Inspiraci hledal zejména v dílech ruských autorů (Gogol, Čechov, Gorkij).